Šelest v duši

26. května 2013 v 17:14 | Envy |  Mé jméno je Envy... pouze Envy


Po nějakém čase opět člověk dostal chuť se ozvat a něčím přispět už do tak bídné kvality různých článků, které se protloukají světem o několika neurčitých a stále se měnících hodnotách jednotek, které by měly údajně definovat tento neexistující svět právě tak skutečný jako čertvě vytisklý plátek raních novin na našem stole.

V člověku se za tu dobu, kdy se dobrovolně odstřihne od tohoto nesmysléno světa, hodně rozleží v hlavě. Řekla bych, že se tam dokonale rozleží, rozloží a schnije vše, co nebylo ochráněno vrstvou glazury a bohužel kolikrát ani ona samotná glazura nedokáže zabránit rozkladu věcí pod ní ukrytých. A jak se to tak všechno rozládalo a postupně tlelo, naskytla se po dlouhé době tolik kýžená odpověď. Ačkoliv byla tolik kýžená, nebyla uspokojivá ani tochu, na to by musela znít poněkud jinak. Ostatně to ani nebyla odpověď, byla to další odpověď, která byla spíše další otázkou a tak ač se zdálo vše být opakem, znovu a ještě dál odváděla od odpovědi samotné a tím i od jádra problému.
A tak jsem to ve své hlavě nechala dál poklidně hnít, aby se třeba jednoho dne stalo, že až všechny ty zbytečné tkáňové obaly jednotlivých věcí dostatečně vyhnijí, aby po nich zbyla jen mazlavá zapáchající hmota tolik podobná rosolu nebo nějakému slizu, který se dá proudem vody odplavit do chřtánu kanálu a potom do hlubin samotné stoky lidské duše, objeví se pod tím vším jádro všech problémů. Ta malá kulička či podobný tvar, který za roky své existence v mé hlavě nabalil na sebe stále více a více materiálu, který posloužil ke zbudování živých tkání, které se jako kořeny stromů proplétaly a nořili stále hlouběji do mé mysli.
A potom třeba bude umožněno unavenému a omrzelému člověku poznat pravdu, vše pochopit a konečně na to zapoměnout, ale to místo, ta díra v srdci po takových věcech vždy zbyde. Srdeční tkáň už dávno obrostla nezvaný předmět zaražený hluboko do svaloviny a přivykla jeho tvaru a velikosti. A ač bude vše již zapomenuto, vždy nám bude, ikdyž jen mlhavě, připomínat ty věci tichý a klidný šelest, co nám zůstane v srdci a bude nás doprovázet do skonání věků.





 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama