Bedřich a hranostájské období

4. července 2014 v 19:27 | Envy |  Vržena katapultem
Po opravdu dlouhém snažení se nám sem povedlo to našlapat a taky takle zmenšit (což když Vám neustále padá internet je poměrně těžké...). A jelikož na tomto teď ujíždíme, doufám, že pokud sem někdo příjde, tak si to aspoň pustí potom, co jsme si s tím daly takové práce.
I když si vůbec nedělám iluze s tím, že Vám to výjde na celý článek...
Tram ta da dáááá ... historicky první video na tomto blogu. Vevíne přestaň tleskat.

Nějak jsme tuhle rubriku zanedbávali... Hanba.
A taky jsme si uvědomili, že tahle rubrika je poněkud prázdninová a právě teď je naprosto ideální období.
Naše ulice si nuceně adoptovala Bedřicha, tedy každý mu říká úplně jinak, ale on je prostě Bedřich. Je černý a tajemný, nikde nebydlí a proto se dostane všude. U všech užírá, na všech se přiživuje. Nad okem bílý flek, možná jizva z dávných šarvátek, možná cejch tajného řadu. Ano takový je Bedřich... Kos obecný.
A teď vážně, je to kosák, co má na makovici bílé fleky a je jen náš, respektive naší ulice. Kdo by ho neměl rád, že?
Jinak po dlouhých, předlouhých letech... ne, dobře, vydržely jen dva roky, ale i tak - sláva jim! Má úžasná sluchátka s létajícím rohodovacím blokem (programátoři pochopí, i když pochybuji, že sem byť jen jeden kdy zavítal...). Takže mám nová, stála 69 korun českých (vidíte, já se té pochybnosti u sluchátek nezbavím) a hrají... no prostě hrají. První týden to byl otřes. Znělo to jako byste si dali rádio do dvoumetrové plechové trubky a poslouchali to z jednoho jejího konce. Další týden se to zlepšilo, znělo to jen jako byste si je dali pod polštář, ale zrovna ten týden jsem začala svá nová sluchátka podezřívat z toho, že mají zlomený drátek. Naštěstí nebyl. A teď po třech týdnech musím uznat, že se poslouchat dají. Asi už jsem si zvykla. Taková menší recenze na sluchátka nejmenované značky, ne ok... bylo to vivanco. A nutno podotknout, že to jsou sluchátka klasická, ty pecky, bobky, špunty (proč tomu každý říká úplně jinak?) mi prostě nedrží a ty mastodontská sluchátka nesnáším... Jedny mám teda u ntbooku a i tak je nesnáším.
Asi bych neměla být tak kritická, za těch 69Kč Vám je můžu jen a jen doporučit.

Odkdy ses dala na recenzování sluchátek?!
Já ti ani nevim, nějak mi to tam vběhlo.

Ano, ano Vevín měl pro jednou velmi všímavou poznámku. A ano, měl pravdu. Odkdy recenzuju sluchátka?! Kam jsem to klesla?!
Co se týče Velblouda jako takového... je to komplikované. Ono jaké by to mělo být, když si poklidně žíje takřka 200 kiláků od nás. Asi nás už dlouho a velmi palčivě nesnášel. Možná bychom mohly jeho Mother poslat odkaz na toho nového pavouka, co na Moravě našli. Aby z toho nového domova měla opravdu silný prožitek. Doufám, že jí vleze do toho jejího křesílka.
Co se týče zase nás, epicky jsme se odpoledně zas*aly temperama a už je asi zase na dlouhou dobu někam zahrabeme. Možná, možná Vám to ukážu, ale to až zase příště...

Ty mícháš modrou mezi žlutou, hnědou a černou na tak malý paletě?
Je to žlutobílá, pálená siena, půlnoční čerň a ultramarín.
Aha, pardon...

Tak to dopadá, když si Envy hraje na velkého výtvarníka s temperama, ale musím uznat, že sousedi jí to sežrali...
Nakonec bych snad jen řekla, že náš život nabral obrátky a snad i směr, i když tím si nejsem zas až tak jistá. Nicméně někam směřujeme určitě. Aby se nám směřovalo lépe, řekly jsme si, že si vytyčíme odměnu. A to takovou, že pokud to sfoukneme nejhůře za 8 (doufám, že se to povede *klepe si na zuby*), pak se neohroženě s batohem a slovníkem na zádech vydáme do Krakowa... na ... tram ta da dáááá... na Dámu s hranostajem.
Ano, ano, pěkná to motivace... alespoň pro nás.
Tedy, doufejme.
A co je nejlepší, teď je sice muzeum kvůli přestavbě/rekonstrukci/prostě-nevim uzavřeno a otevře se v roce 2015, což mi akorát výjde. Juch! Tedy pokud Poláci nemaj na všechno takový lhůty jako my... -_-"
A čtyři stále expozice na jeden lístek? Jsem v nebi...
...jasný... jasný... otvíračka... jasný... to je samozřejmý... blbost... jasný... stupný 10 zlotých... jasný...
Počkat, vstupný 10 zlotých?! Cože?! 70 Korun?! Čóoo???? (pro srovnání: vstupné třeba do takového Veletržního paláce na umění 20. a 21. století stojí krásný, levných, českých 200 Kč...).
Takže pokud to není bota, tak... Juch, juch, juchu!
Tedy doufám, že jsem sem vše pochopila dobře, přeci jen snaha byla, ale rozumět polštině jen tak bez přípravy a jen s překladem slovíček je zdlouhavé a nepřesné...
No, nicméně to začalo vypadat, že tady dělám reklamu nejmenovánému polskému muzeu/galerii. Což nedělám, takže Ně.!
To vše jen tak mimochodem...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama