Hlavu nám rozleptaly...

25. července 2014 v 21:48 | Envy |  Vylezlo z Černé díry
Myšlenky jako smradlavá stoky se hrnuly dolů, dál a dál přes přehrady, přepady a strouhy až dolů k nohám. A přitom měly původně tak dobré úmysly. Ty myšlenky s námi chtěly pohnout, pohnout tělem, ze kterého vzešly. A potom třeba i pohnout světem.
Namísto toho je z nich smrdutý, lepkavý kal, co skvasil v naší hlavě. Sklasil tam, protože jsme neměli sílu, cokoliv udělat, cokoliv změnit. Nic kolem nás se nechtělo hnout. Protože všichni kolem jsou jako skály. Skály, které se nepohnou ani o píď. Neustoupí novému nápadu, myšlence nebo snad přání. A jak tan na nás tlačili, nebyli jsme schopní se pohnout. Jak nás tak obklopovali, nemohli jsme udělat to, co po nás chtěli naše myšlenky. Obklopovali nás, protože i my chtě nechtě jsme součást společnosti. I když se jí neustále snažíme utéci. Nemáme tak rychlé nohy. Tak prožná těla. Tak vytrvalé kroky...
Nemáme dechu...
To právě proto jsme nic neudělali, to právě proto teď do našich nohou stéká černý kal, co zbyl z myšlenek. Z myšlenek co nás rozleptaly zevnitř. Zevnitř naší hlavy a my před tou kyselinou nemáme kam utéct...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 homoleninus homoleninus | Web | 30. července 2014 v 23:57 | Reagovat

Čas od času se objeví někdo, kdo umí podat protijed..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama