Budeš vrahem sebe sama

4. ledna 2015 v 19:40 | Envy |  Mé jméno je Envy... pouze Envy
Choulím se vlastní dlani a žádné myšlenky mi nejsou cizí, jsou mi cizí jen slova a lidi, kterými bych je měla oslovit. Ztrácím se. Nevidíte mě.
A pomalu na mě zapomínáte. Byla jsem vůbec? Stále jsem?
Nepamatujete. Nepamatujete mých tichých kroků, nepamatujete mých zelených očí. Stále jen zapomínáte o kus víc. A já přestávám mít, co tisknout v dlaních.
Můžu křičet, jak chci, nemá to žádného účinky. A kolem stále zaznívá: děj se, co děj!
Ale já na to nemám sil, nemůžu takhle ležet stále dál a jen doufat, že voda nevteče do mých plic, to jen ty tiše přihlížíš. A mé tiché hrozby nemají sílu zasáhnout tě, vrací se ke mě a potápí mě hloub. Tak to jsi chtěl?!
Ale já vstanu, nebudu jen nehybně přihlížet tomu, aby se mé rty chvěly v pohledních zbytcích agónie. Postavím se ti do cesty a nedovolím ti jít dál. Nebudu mít slitovaní, ani ty jsi neměl. Už jsi mi kopal hrob a tkal černý závoj tvého mlčení. Nebylo to tak, jak ostatní mysleli, nebyla jsem já tou špatnou, to jen ty jsi by hluchý a odmítl jsi živé kolem sebe. Na vše jsi zapomněl. Vše jsi zabil, zahubil a pohřbil. U mě to však udělat měl čas. Ale tomu se dá občas utéct. Neuteču sobě ani svědomí, ale času a tobě ano, alespoň na chvíli, uteču o malý krok a před světem se skryji.
Nevíš, co čekat. Taháš šipku po dřevěné desce, nedostáváš žádné odpovědi neb k tobě nikdo nemluví. Tak jako jsi ty mlčel, mlčí ti, kteří znají odpovědi. Nejsi hoden toho poznání, nevydal jsi se stejnou cestou, to ty jsi chtěl být kat a srážet hlavy zapomněním.
A teď stojíš, čekáš, co bude a neznáš cesty dál. Ve dveřích stojí silueta, ty jí ale nepoznáváš, neznáš. Neznáš totiž jména. A sám ztrácíš pevných obrysů. Ztrácíš se ostatním. Mluvíš neslyšen, chodíš neviděn.
Já tvému soudu unikla, ale ujdeš i ty svému vlastnímu meči?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elný Elný | E-mail | Web | 4. ledna 2015 v 20:53 | Reagovat

Páni.... to jsi psal/a ty? Je málo článků, které si až dokonce přečtu ale ten tvůj jsem si přečetla celí je hrozně krásný a jde z něho hrůza.

2 Envy Envy | Web | 4. ledna 2015 v 21:05 | Reagovat

[1]: Ano, vážně jsem to psala já :) Až na pár, asi 2 články zde na blogu je to všechno moje dílo (i když i na těch 2 jsem se podílela). Jsem ráda, že se líbil, děkuji. :)

3 Chriss Chriss | Web | 5. ledna 2015 v 9:06 | Reagovat

Nádherný. Přesně tomuhle říkám talent a cit ke slovům. Vyjádřila jsi to dokonale, vážně krása. Smekám:)

4 Envy Envy | Web | 5. ledna 2015 v 16:41 | Reagovat

[3]: Mockrát děkuji. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama