Poslední bludný

10. července 2015 v 20:17 | Envy |  Vylezlo z Černé díry
Stojím na pokraji, stojím a přede mnou je ostrá hrana přetínající vše za ní. Tak nebo onak, neexistuje kompromis. Neexistuje jiná cesta a já musím vpřed, musím se rozhodnout, které z nich dám přednost.
Stojím a zírám do ztracených hlubin přede mnou, nevidím v nich odpovědi. Není proroka přede mnou, aby z havraní kosti poznal osud. Modlím se u nehasnoucích ohňů druidů, modlím se k Achnatonovi, jež sedlá Sleipnira na jeho nekonečné pouti, a doufám, že budou nade mnou stát. Protože na téhle cestě není návratu.
Musím bojovat, nové bitvy, nové války, nemohu ulehnout do stínu mořských řas. Cesta skrz svět, který neznám. Vrátila jsem se do světa, který není můj... vraťte mi ho. Netvrďte mi klamně, že jsem zpět v rodném údolí. Je na hony vzdálené, je to jen sen. Možná ani neexistovalo. Možná přede mnou stálo to rozcestí vždy, jen jsem jej slepě neviděla. Možná, že vše před tím byl jen hloupý život ve snu.
A teď jsem ale otevřela oči a vidím tu nekonečnou cestu. A třeba už se po ní nebojím kráčet, už se obávám jen těch mořských proudů, kterým budu muset vzdorovat. Neb cesta je jasná, přímá a takřka neměnná.
A ohlušující křik všeho kolem pomalu utichl a můj Sleipnir kráčí tiše vpřed.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yama-chan Yama-chan | 10. července 2015 v 20:53 | Reagovat

Nádherně napsané,nemám slov :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama