Prosinec 2016

Tiché

16. prosince 2016 v 21:01 | Envy |  Mé jméno je Envy... pouze Envy
Toužíme se uchýlit k tichému bezelstnému spánku. K zimnímu zapomnění a tiché arii padajících zmrzlých hvězd.
Schoulit do se do malého nic netušícího klubíčka. Být jen sámi pro sebe, být jen sami sebou. Odhodit spoustu těch nucených hávů. Hávů, které na nás navléká neoblomný svět kolem. Skrýt každičké místo holé kůže, jež čpí svébytností. Zakrýt to všechno, nelze nic spatřit. Zapojit se do hloučku stejně oděných nešťastných tváří. Těch, kteří chodí skrz holé mrazy nepoctivých zim.
Vyčkat na ten okamžik, chceme vyčkat na ten okamžik, kdy nebe proříznou malé padající hvězdy. Střípky šedého zrcadla nad námi. Abysme mohli tiše ulehnout k zimnímu spánku. Abysme mohli na chvíli vydechnout. Schoulit se do klubíčka proti sobě. Bez hadrů, které nám svět nutí. V prostřed teplého pelechu. Tiché.
Spící, prosté všech svých hávů.