Snad není to tak

4. února 2017 v 20:58 | Envy |  Mé jméno je Envy... pouze Envy
Ležím tiše, nevnímám. Nežiji, nedýchám, nesním. Pláču.
A ty slané perle, rozdírají mě, vysušují a snad i balzamují zevnitř. Bojím se. Bojím se vydat na tu cestu, co pro mě připravují, radši bych setrvala zde. Zde ve svém dolíku. Na rodné hroudě.
Ale větry mě chtějí odnést, viklají mnou a já se bojím, že není jistot, ale jen iluzí. Že není pevné půdy pod nohama. Že jsem marně doufala ve vyrovnanost misek vah. Že jsem tiše doufala ve falešné.
Unášejí mě tiché proudy, do temných ztracených řek. Snad nebudu další tichou Ofélií. Nechci koronu z podvodních řas.
Snad žila jsem dobře a nedoufala v bláhové, snad mé srdce bylo moudré a bude statečné, aby vytrvalo na cestě, kterou si zvolilo. Snad tam budou proudy mírnější. A tiché malé usušené a nešťastné útroby zas rozkvetou, zas přivedou k rozumu tu nerozumnou a spící vlasatici.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 5. února 2017 v 8:47 | Reagovat

Každá změna je těžká, ale určitě to bude v pořádku...

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 5. února 2017 v 9:57 | Reagovat

Jistě je to přechodné období a co nevidět se vyjasní :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama